Proč je přitakávání problém
Krátké přitaknutí během rozhovoru zní v běžné konverzaci samozřejmě. U střihu však může rozbít rytmus odpovědi, překrýt začátek věty nebo vytvořit dojem, že se oba hlasy přetahují o prostor. Když má výsledný záznam působit čistě, je lepší udržet otázku i následné ticho tak, aby odpověď mohla začít bez rušivého zásahu. Není to chladnost, ale úcta k tomu, co má být slyšet.
Z pohledu střihu je nejdražší každé místo, kde se hlas mluvčího překrývá s hlasem tazatele. Pokud se přitakávání opakuje příliš často, není snadné vybrat jediný úsek bez ztráty významu. Střihač pak musí volit mezi plynulostí a zachováním celé odpovědi. Proto se při vedení rozhovoru vyplácí myslet na výsledný poslech už ve chvíli, kdy ještě sedíte naproti sobě nebo jste připojeni po síti.
Jak vést rozhovor, aby měl prostor
Jedna z nejpraktičtějších zásad je dát otázku a pak opravdu poslouchat. Když tazatel napovídá, dokončuje věty nebo neustále reaguje, mluvčí se přizpůsobuje a odpověď se může rozpadnout na menší útržky. Lepší je položit jednu srozumitelnou otázku, počkat na odpověď a navazovat až na ni. Tím vzniká prostor, který se dá v postprodukci lépe použít.
Vyplatí se také hlídat délku vlastních reakcí. Někdy stačí tiché přikývnutí, jindy klidné „rozumím“ před další otázkou, ale ne během klíčové věty. V rozhovoru má mít přednost odpověď druhé strany. Pokud ji podpoříte příliš hlasitě, dostanete sice zdánlivě živou atmosféru, ale ztrácíte možnost později sestavit čistý a čitelný tvar.
Jak pracovat s tichem
Mnoho lidí má sklon vyplňovat ticho, protože jim připadá nepříjemné. Jenže při rozhovoru může být právě krátká pauza velmi užitečná. Dává prostor k přemýšlení, pomáhá oddělit otázku od odpovědi a usnadňuje střih. Pokud tazatel nevstupuje do řeči příliš brzy, vzniká přirozenější struktura a záznam je lépe použitelný.
Ticho neznamená nezájem. Naopak často vyjadřuje to, že druhé straně opravdu nasloucháte. Při vedení rozhovoru je dobré sledovat, zda váš zvyk hlasitě přitakávat nenarušuje rytmus odpovědi. Když si to jednou pohlídáte, vznikne zvukově čistší materiál a zároveň méně důvodů k opravám v postprodukci.
Co si ověřit po nahrávání
Po rozhovoru si pusťte několik úseků a sledujte, zda přitakávání nepůsobí rušivě ve chvílích, kdy je potřeba držet obsah pohromadě. Nehledejte jen technické chyby; zajímejte se i o to, jestli se odpovědi dají zkrátit, aniž by ztratily smysl. To bývá nejspolehlivější test toho, zda bylo vedení rozhovoru dostatečně klidné.
Když objevíte místo, kde vás vlastní reakce zbytečně vyrušovala, není to důvod ke zklamání. Je to užitečná zpětná vazba pro příště. Můžete si položit jednoduchou otázku: pomohlo moje přitakání posluchači, nebo spíše bránilo tomu, aby zazněla celá odpověď? Pokud platí druhá možnost, vyplatí se příště ubrat.
OD ČTENÍ K PRAXI
Co si odnést
- Při kladení otázky si hlídejte, abyste druhé straně neskákali do řeči.
- Po otázce nechte krátkou pauzu, místo abyste ji okamžitě vyplnili.
- Po nahrávání zkontrolujte, zda se přitakávání nepřekrývá s důležitými větami.
- Položte si otázku, zda váš zásah pomohl obsahu, nebo jen vyplnil ticho.
Zdroje a další čtení
Redakční vzdělávací materiál. Modelové situace slouží k vysvětlení; nejde o záznam skutečného rozhovoru. Odkazy neznamenají partnerství se zdrojovými institucemi.
